Meziválečné období
Vznik samostatného Československéh státu v roce 1918 byl samozřejmě uvítán s velkým nadením a nadějemi, ale také současně zastihl Obecnický hasičský sbor ve zcela neutěšené situaci. 24. listopadu se měla konat členská schůze, ale dostavili se pouze tři členové. V neutěšených sociálních poměrech ani poválečná konsolidace hasičského sboru v Obecnici neprobíhala za příznivých okolností. Podle archivních záznamů sboru se situace poněkud zlepšíla v roce 1920, kdy bylo se zadostiučiněním kvitováno, že za přispívajícího člena přistoupil obecní starosta F. Tittle, což dávalo jistou naději na širší opětnou podporu obce pro potřeby sboru. Začala se po ...
válečné přestávce rozbíhat i pravidelná sborová cvičení. Konsolidace však probíhala poměrně pomalu i proto, že mnoho mladých mužů vstupovalo buď do Dělnické tělocvičné jednoty (založena v roce 1919) nebo tělocvičné jednoty Sokola (založena v roce 1920) a )koly i poslání hasičského sboru nebyly pro ně natolik přitažlivé. Přesto v roce 1922 měl sbor 38 činných členů a v tomtéž roce také zasahoval u tři požárů.
Činnost hasičského sboru se přece jen poněkud konsolidovala, v roce 1924 bylo absolvováno sedm praktických cvičení, konaly se i praventivní požární hlídky po domech a přínosem bylo, že pro lezecká cvičení byloa postavena i nová dřevěná cvična nákladem 2 897 Kčs (což uhradila obec). Byla také přemontována stará dvou kolová stříkačka na čtykolovou.
Ve slavnostním duchu se v roce 1926 konaly oslavy čtyřicátého výročí založení sboru (v červnu). Pro ilustraci té doby uveďme, že mezi uprímnými gratulanty k tomuto jubileu byli: Čtenářsko zábavní spolek Valdek, Spolek vzájemně podporujících dělníků Podbrdských, Dělnická tělocvičná jednota, Spolek Žižka v Obecnici jakož i hasičské sbory v Příbrami, tehdejší Německé Lhoty, Bratkovic, Oseče, Orlova, z Podlesí, z Březových Hor a Trhových Dušník. Jak uvádí pamětní sborník, byl vzdán dík hasičským invalidům a poté starosta obce F. Tittl odevzdal čestné diplomy tehdy nejstaršímu zakládajícímu členovi Janu Holubovi, rolníku a z činného členstva také Josefu Skalovi, předsedovi sboru, Mikuláši Oktábcovi, bývalému předsedovi, cvičiteli a jednateli, Emanueli Šnajdrovi (prvnímu hudci) a Josefu Oktábcovi sborovému poslu. Poté bylo proděláno praktické cvičené se stříkačkou, cvičené se žebříky a cvičení samaritánská. Odpoledne v půl druhé proveden byl poplach a cvičný požární útok na dům pí. Barbory Smrčkové (bývalá pošta).
V té době však už se také začaly projevovat důsledky velké hospodářské krize, což vedlo ke značnému počtu nezaměstnaných i v řadách členů hasičského sboru. Těžko se sháněla jak práce hornická (ve stříbrných a olověných dolech a rudných dolech na Březových horách se nepřijímalo), tak i práce v huti nebo v lese. V roce 1933, kdy hospodářská krize vrcholila, měl sbor šest členů čestných, 30 činných a 32 přispívajících. Čestným starostou byl v roce 1932 jmenován br. Josef Skala (zemřel v roce 1935), nejstarším členem zůstával František Oktábec. V roce 1934 jsou zaznamenány alarmy ke čtyřem požárům, pravidelná cvičení a školení probíhala organizovaně jako v létech předchozích. V tomto roce také byl odhalen pomník (památník) vojínům padlým v průběhu první světové války. Slavnostního odhalení se korporativě zúčastnilo 15 členů sboru. V roce 1935 je zaznamenán zásah u jednoho požáru, pravidelná cvičení a šklení i pravidelné hlídky.
V roce 1936 oslavil sbor padesátileté výročí svého trvání; oslava se konala 12. července 1936 a je o ní mimo jiné zaznamenáno: Veškeré sbory podepsané korporace i veškeré občanstvo přivítal nejprve br. obecní starosta František Tittl, poté se ujal slovabr. župní starosta Frant. Horych a promluvil dojemnou řeč našemu sboru a zvláště našemu starému členu Em. Šnajdrovi. Za jeho úmornou a padesátiletou činnost mu připjal zlatou medaili. Dopolední cvičení při té slavnosti bylo uspokojivé, cvičilo se stříkačkou a žebříky, muselo se však cvičeit v dešti, také poplach byl odbyt v dešti.
Sláva to tehdy byla veliká, ale záhy poté už se bohužel začaly stahovat mraky na politickém nebi celé Evropy. V sousedním Německu se prodral k moci hitlerovský nacismus, který se nijak netajil svými výbojovými plány, mezi než neskrývaně patřila i likvidace samostatné Československé republiky. Pro náš lid nastávalo další přetěžké a kruté období našich národních dějin, těžké zkoušky přišly i na Obecnický hasičský sbor...(zde končily poznámky p. Josefa Oktábce)
Činnost hasičského sboru se přece jen poněkud konsolidovala, v roce 1924 bylo absolvováno sedm praktických cvičení, konaly se i praventivní požární hlídky po domech a přínosem bylo, že pro lezecká cvičení byloa postavena i nová dřevěná cvična nákladem 2 897 Kčs (což uhradila obec). Byla také přemontována stará dvou kolová stříkačka na čtykolovou.
Ve slavnostním duchu se v roce 1926 konaly oslavy čtyřicátého výročí založení sboru (v červnu). Pro ilustraci té doby uveďme, že mezi uprímnými gratulanty k tomuto jubileu byli: Čtenářsko zábavní spolek Valdek, Spolek vzájemně podporujících dělníků Podbrdských, Dělnická tělocvičná jednota, Spolek Žižka v Obecnici jakož i hasičské sbory v Příbrami, tehdejší Německé Lhoty, Bratkovic, Oseče, Orlova, z Podlesí, z Březových Hor a Trhových Dušník. Jak uvádí pamětní sborník, byl vzdán dík hasičským invalidům a poté starosta obce F. Tittl odevzdal čestné diplomy tehdy nejstaršímu zakládajícímu členovi Janu Holubovi, rolníku a z činného členstva také Josefu Skalovi, předsedovi sboru, Mikuláši Oktábcovi, bývalému předsedovi, cvičiteli a jednateli, Emanueli Šnajdrovi (prvnímu hudci) a Josefu Oktábcovi sborovému poslu. Poté bylo proděláno praktické cvičené se stříkačkou, cvičené se žebříky a cvičení samaritánská. Odpoledne v půl druhé proveden byl poplach a cvičný požární útok na dům pí. Barbory Smrčkové (bývalá pošta).
V té době však už se také začaly projevovat důsledky velké hospodářské krize, což vedlo ke značnému počtu nezaměstnaných i v řadách členů hasičského sboru. Těžko se sháněla jak práce hornická (ve stříbrných a olověných dolech a rudných dolech na Březových horách se nepřijímalo), tak i práce v huti nebo v lese. V roce 1933, kdy hospodářská krize vrcholila, měl sbor šest členů čestných, 30 činných a 32 přispívajících. Čestným starostou byl v roce 1932 jmenován br. Josef Skala (zemřel v roce 1935), nejstarším členem zůstával František Oktábec. V roce 1934 jsou zaznamenány alarmy ke čtyřem požárům, pravidelná cvičení a školení probíhala organizovaně jako v létech předchozích. V tomto roce také byl odhalen pomník (památník) vojínům padlým v průběhu první světové války. Slavnostního odhalení se korporativě zúčastnilo 15 členů sboru. V roce 1935 je zaznamenán zásah u jednoho požáru, pravidelná cvičení a šklení i pravidelné hlídky.
V roce 1936 oslavil sbor padesátileté výročí svého trvání; oslava se konala 12. července 1936 a je o ní mimo jiné zaznamenáno: Veškeré sbory podepsané korporace i veškeré občanstvo přivítal nejprve br. obecní starosta František Tittl, poté se ujal slovabr. župní starosta Frant. Horych a promluvil dojemnou řeč našemu sboru a zvláště našemu starému členu Em. Šnajdrovi. Za jeho úmornou a padesátiletou činnost mu připjal zlatou medaili. Dopolední cvičení při té slavnosti bylo uspokojivé, cvičilo se stříkačkou a žebříky, muselo se však cvičeit v dešti, také poplach byl odbyt v dešti.
Sláva to tehdy byla veliká, ale záhy poté už se bohužel začaly stahovat mraky na politickém nebi celé Evropy. V sousedním Německu se prodral k moci hitlerovský nacismus, který se nijak netajil svými výbojovými plány, mezi než neskrývaně patřila i likvidace samostatné Československé republiky. Pro náš lid nastávalo další přetěžké a kruté období našich národních dějin, těžké zkoušky přišly i na Obecnický hasičský sbor...(zde končily poznámky p. Josefa Oktábce)